Byli jsme se podívat na Tumor

Proč jsme vzali naše Heroes a šli se podívat na Tumor?

Dostali jsme milé pozvání, vzali naše Heroes a vyrazili se podívat na Tumor.
Ano, zní to možná až děsivě, ale děsivé to vskutku není. Komorní pražské divadlo A studio Rubín nás pozvalo na tématickou inscenaci:

Tumor: Karcinogenní romance a Tumor: Polyamor

Samotné názvy inscenací vyvolávají silné emoce. U někoho zvědavost, u dalšího strach , nebo jasné odmítnutí si cokoliv s touto tématikou připustit k tělu. Co však víme jistě je to, že je to téma, které je reálné, které nás obklopuje, ať chceme nebo ne. A my a naši Heroes jsou toho důkazem. Tumor, rakovina, nádor, metastáze, …….NE, to opravdu nikdo nechce, protože tak nějak všichni víme, že to není nic, co by si člověk sám vědomě chtěl prožít. Tahle slova v lidech častokrát evokují smrt, bolest, strach a podobné neveselé záležitosti. Když víme, co tohle téma obnáší, proč vznikly inscenace o tumoru, které se propojují s tématikou lásky, není to až moc vzdálené a až příliš fiktivní propojení?

 „Je možné milovat něco, co nás může zabít?“  
 …. to je jedna z otázek, které se v inscenacích řeší a odpovědi dostanete.

A co na to naši HEROES?

„Když jsem někomu řekla, že jdu na toto představení, jen kroutil hlavou a snažil se mě přesvědčit, že bych na takové představení jít neměla, jelikož jsem přeci ten tumor měla taky a abych si to náhodou nepřivolala zpět a nebo neměla z toho třeba stres. Tyto a další komentáře mi přijdou až směšné, opravdu. I když mám s rakovinou co do činění, tohoto tématu se nebojím a věděla jsem, že představení nebude žádná depka. A taky že nebyla, člověk si tam najde mnoho témat i pocitů, které sám prožíval a taky se zasměje. Tumor a láska, je to možná na první pohled zvlášní propojení, ale nenávist a vzdor a tvrdé pěsti nejsou tou cestou, jak touto nemocí projít. Bylo to silné, bylo to emotivní a za mne mohu jen doporučit, byl to zážitek.“   Bára

„Není divadlo jako divadlo. To samé se dá říci o představeních, koncem roku 2022 jsem byl na jednom takovém. Název Tumor : karcinogenní romance může někoho zaskočit, ale jak se říká, člověk by měl zkusit všechno. A mohu Vám říci, že to byl zážitek. Je to něco nevšedního (neočekávejte klasické divadelní představení). Na začátku se Vám představí 2 milí mladí lidé a pak to začne, člověk neví jestli se má smát, brečet nebo zůstat jen v tichém údivu. Emoce lítají nahoru dolů a každý si v tom může najít to své. Nic víc asi prozrazovat nebudu. Ale pokud máš chuť zažít něco jiného a nevšedního, tak neváhej.“ Dan

„Predstavení jsem shlédla před koncem roku, bylo to v podstatě první alternativní poředstavení, které jsem viděla. Na jednu stranu to bylo velmi zajímavé téma týkající se onkologického onemocnění, na druhou stranu to byl jakýsi náhled na všechny nemocné, kteří tím procházejí či procházeli. Já za sebe musím napsat, že to na mne nepůsobilo vůbec negativně, spíše (a to vzhledem k tomu, že  již nejsem v základní léčbě, ale už po ní) vzpomínkově na období, kterým jsem v ranné fázi nemoci procházela, nicméně s nadhledem. Pokud je člověk po léčbě, doporučuji představení shlédnout, ale pro ty, kteří si tím prochází, to může být náročnější, ale záleží na každém z nás, jak se cítíme.“ Daniela

Děkujeme A Studiu Rubín za pozvání. Děkujeme za to, že naši Heroes mohou přijít i na další inspirativní představení a zpříjemnit si tak své nelehké dny. Zároveň nám dělá velkou radost, když vznikají projekty, jako jsou tyto a otvíraji oči veřejnosti a pohladí po duši ty, kterých se toto téma týká.

Něco blíže o představení Tumor: Karcinogenní romance a Tumor: Polyamorie

Tumor: Karcinogenní romance

Žijou si svým životem. A náhle, osud tomu chtěl, se jejich cesty protnou. Od teď už nebude nic, jak bylo. Od teď už bude všechno jinak.
Možná by měli spolu začít konečně mluvit. Musí to přece mít nějaký důvod, proč se potkali. Vydávají se spolu na cestu a budou si toho muset říct hodně. Možná by si začali i konečně rozumět. Tomu celému rozumět. Achjo, kdyby bylo všechno jako dřív… Jenže to už nikdy nebude.

„Tumor - karcinogenní romance“ je silně smyslová inscenace propojující pohyb, vizualitu a slovo. Jako své téma si bere rakovinu a její projevy nejen v somatické, ale i psychické, sociální a duchovní rovině. T.I.T.S. v této performanci zkoumají spojení mezi tumory a naší společností na základě tvrzení, že každá doba má svou chorobu. Jak prožíváme společnost, ve které žijeme? Jaké fenomény se podezřele podobají chování rakoviny? Je možné milovat něco, co nás může zabít?

Očekávat můžete tumor jako humor, nádor jako motor, rakovinu jako kocovinu. Zažijete na vlastní kůži epickou cestu za nalezením lásky a míru s tím nejméně myslitelným.

Tvůrce: T.I.T.S.
Koncept & režie: Nela H. Kornetová
Text: Dagmar Fričová
Dramaturgie: Dagmar Fričová a Lucie Ferenzová
Scénografie & video: Jan Hajdelak Husták
Hudba & zvuk: Ondřej Sifon Anděra
Pohybová spolupráce: Matthew Rogers
Poděkování: Lærke Grøntved
Hrají: Nela H. Kornetová & Jaro Viňarský / Gregers Andreas Kroksleiven-Hansen
Ko-produkce: A Studio Rubín, Studio Alta
Podpořili: L1 association, Visegrad Fund, Fond for utøvende kunstnere, Iniciativa pro Invalidovnu, Next Wave, Nadace Život Umělce, Český Literární Fond, MKČR, MHMP

Tumor: Polyamor

„Tumor: Polyamor navazuje na projekt Tumor: karcinogenní romance, ve kterém jsme poprvé v jevištní metafoře propojili téma rakoviny a lásky. Podobně jako se nemoc může vrátit a rakovinové bujení může změnit místo, i vztahy, které se zdají být stabilní, se mohou dostat do situace, kdy je potřeba je znovu uchopit, otevřít, prozkoumat, pojmenovat a určit směr, kam se dále budou ubírat. Základní otázky zní: Jak se vyrovnat s něčím, co zcela mění náš život? Jak je možné lásku sdílet mezi více jak dvěma lidmi? Roste s počtem partnerů i míra lásky?“ popisuje myšlenku vzniku inscenace autorka textu a umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová.

„Vzhledem k nedostatečné společenské diskuzi i k nedostatku podkladů v literatuře jsme se rozhodli získat inspiraci pro text přímo od lidí, kterých se dané téma dotýká. Natočili jsme proto deset rozhovorů s představiteli obou skupin, jak ze společenské, tak odborné sekce, které pro otevření diskuze zveřejníme v období premiéry,“ upřesňuje zdroj inspirace režisérka Nela H. Kornetová a dodává: „Sama jsem zvědavá, jak se nám metaforicky podaří množit nemoc i lásku a náležitě vše doslova provázat. Ne, že by se pro divadlo či krásu mělo trpět, ale zdá se, že tohle představení může být, jako když neodoláte a strhnete si strup. Je v tom bolest i potěšení.“

Projekty na sebe navazují i personálně. Pomyslnou spojnicí je tanečník a performer Jaro Viňarský. Spolu s ním budou na scéně doslova propleteni tanečník Matthew Rogers a herečka Tereza Těžká. Všichni tři jsou zároveň osobně spojeni s tématem poylamorie. Performerka Nela H. Kornetová a ústřední členka T.I.T.S. tentokrát v projektu působí primárně jako režisérka. I přesto pokračuje v rozvíjení své specifické hlasově-pohybové techniky a ke spolupráci přizvala další stálé členy své skupiny. Autorem celého vizuálního konceptu je Jan Hajdelák Husták, za zvuky a hudbou stojí švédský hudebník Björn Honsson. Text napsala umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová, která s T.I.T.S. spolupracuje již potřetí. Dramaturgyní projektu je Lucie Ferenzová, dramaturgyně a režisérka Kolonie a A studia Rubín.