Petr Laštovka

Hero Petr: „Rakovina je vůl, ale za oslavu stojí každej den.“

S tímto textem naprosto souhlasíme. Každej den stojí za oslavu, protože ten život máme jen jeden a to je holý fakt. Je to sice blbý, ale opravdu nejsme kočky, i kdyby se nám těch 9 životů hodilo sebe víc. V případě Petra jsme si  jístí, že on tak napůl kočka, teda spíš kocour, určitě je! Tomu hrobníkovi z lopaty se mu už párkrát podařilo uniknout a my jsme přesvědčeni, že i díky tomu svýmu ,,morbidnímu,, humoru, který ho tímhle divokým obdobím provází, se mu daří i tu svou tělesnou schránku držet nad vodou.

Podívejte se společně s námi na příběh Petra, který během své nemoci našel sílu  a dal dohromady společně se svými dcerami a řadou skvělých lidí karetní hru, která umí zázraky.

„Radujte se, protože to je prokazatelně v boji proti rakovině účinný.“

Příběh Petra

Jsem Laštovka, Petr Laštovka. Čtyřicátník z Prahy, kterej vám tady s dovolením popíše jeden takovej obyčejnej příběh, kterej může prožít kdekdo v týhle naší krásný zemičce uprostřed Evropy, nebo i kdekoliv na naší planetě.

Je neděle 11. července, tři hodiny ráno. Probírám se pádem z postele. Celej se třesu, cítím, jak moc mi buší srdce. To není dobrý, říkám si. Sahám po teploměru, ten pípá jinak než jindy a zastavuje se na 40,0 °C. Bolí mě břicho. Vytáčím 155. Do telefonu zvládám odartikulovat svoje jméno, věk i adresu, a že je něco špatně. Došourám se do předsíně, oblíkám si šortky a tričko. Sedím na botníku jako nějakej beachboy před dovolenou. Nějak jim to trvá. Rozhodl jsem se vyjít před dům, venku padám na levou stranu, naštěstí přijíždí zrovna sanitka. Chlapci záchranáři se mě ptají, co mi je. Dávají kanylu do ruky a poutají na lůžko. Už to bliká a jedeme, mám dojem, že je to nekonečně daleko.

Přivezli mě na Bulovku. Doktorka mi znuděně říká, že s bolavým bříškem už tam jednoho nabumbanýho dneska večer měli. Říkám jim, že nepiju. Sestra mi naměřila 40,8 °C. Dávají mi do kanyly paralen. Sanitář mě veze na CT a haleká, že se tvářím, že bych nejradši skočil ze skály, že mi může pomoct. Nemám na vtipy náladu. Veze mě zpátky na ambulanci chirurgie, kde dál ležím. Je mi zle. Zvracím. Přichází doktorka a říká mi, že na cétéčku nenašli nic, co by mi mělo způsobovat potíže. A propouští mě.

Jakože domů!

Prosím o převoz do jiný nemocnice. Je mi příšerně. Zvracím.

Je osm ráno. Mám číslo na svou doktorku v ÚHKT na Karláku. Volám. Zvedá to. Přijeďte hned, říká. Veze mě sanitka bez doktora. Hopsá to. Zvracím. Už bolí všechno. Přijíždíme do ÚHKT, ocitám se na posteli stacionáře v bolestech. Následující minuty, hodiny a dny mám v mlze. Vím, že dostávám spoustu morfinu, abych jim tam tak neřval bolestí. Vezou mě nákladním výtahem na JIPku, dávají litry noradrenalinu, protože už nemám žádnej tlak, zavádí spoustu hadic do všech otvorů, některý si udělají sami.

Asi třetí den, kdy trochu vnímám, přichází doktor. Říká, že jsem podal heroickej výkon. Já? Prej si byli jistý, že mě ztratí. Toho nedělního červencového rána mě žrala bakterie, která je zdravým lidem neškodná, ale u mě se jí moc líbilo, jenže jsem při tom tak trochu víc umíral.

V ÚHKT mi zachránili život. Všichni ti hrdinové toho nedělního červencovýho rána to udělali, protože to prej tak maj. Nepřestanu jim být vděčný.

A to všechno byl vlastně jenom začátek několika příšernejch měsíců s chemoterapií a dalším znovunarozením po nepovedený operaci.

Jsem asi Terminátor, když jsem to všechno vydržel, nebo co. Na otázku, jak se mám, s oblibou odpovídám: umřel jsem, ale už je mi líp.

Během chemoterapie a trochu toho umírání jsem pracoval na projektu www.chemoskanaraka.cz, kterej byl díky ohromný podpoře báječných lidí úspěšnej.

Moje diagnóza je nějaká ufounská. V Česku ji asi nikdo jinej nemá, a tak bylo i na odvaze doktorů z ÚHKT mi tuhle nemoc potvrdit. Jmenuje se T-LGL leukémie. Nejsem nejmladší, ale ještě ani tak starej, abych to vzdával, přesto vím, že na tu mojí nádheru vlastně nic není. Mám štěstí, že se to sice za rakovinu krve považuje, ale je to taková klidná kámoška, která si jenom občas v mým těle udělá mejdan a připomene se.

Ve svým životě mám dvě fáze, buď jsem nemocnej, nebo hodně nemocnej. Teď stonám intenzivně už víc než rok a půl. Z toho jsem 11 měsíců na chemo. To pro člověka, kterej před tím pracoval i třeba šestnáct hodin denně, je změna absolutní. Možná je horší, než ta diagnóza, myšlenka, že najednou nemůžu pracovat. Z minuty na minutu. Nejsem zručnej, ani žádnej krasavec, tak se tělem nemůžu moc živit, ale i ta hlava je teď chemická, že špatně vidím, čtu, přemýšlím, nebo si něco pamatuju. Zlepší se to? Prej jo. Doufám.

Jako ta slavná osoba samostatně výdělečně činná jste pro stát užitečný, když platíte daně, všechny poplatky, ale jakmile vám něco je, život najednou jede na dluh. Každýmu teď doporučuju, ať si pořídí komerční připojištění pro případ právě neschopnosti vydělávat. Hodí se to. Mě už nikdo nikdy nepojistí. Naštěstí mi zdravotní pojišťovna hradí lékařskou péči, což nemá chybu. Jenže jinak. Na chleba si vydělat nějak musím. Nakonec jsem byl uznanej neschopným a něco dostávám. Na nájem a alimenty to ale nestačí. Fňukat tu nechci. A nehodlám. Vemte si ze mě odstrašující příklad a pojistěte se.

Jedu si na morbidním humoru. A vím jedno, že až umřu, boj s rakovinou neprohraju, protože rakovina zdechne se mnou. Tak to bude minimálně remíza.

Za oslavu stojí každej den, tak se radujte a buďte veselý.

Petr

 

Chemoška na raka

A co je to ta Chemoška na raka?

Chemoterapie je prej nuda a tak na ni Petr vymyslel parádní karetní hru, aby to taková nuda teda nebyla a hlavně, aby rozptýlila a pobavila hráče.

Chytit raka, který se v balíčku zákeřně schovává, je nepříjemné, ale nikoliv neřešitelné. Stačí mít účinnou chemošku. Protihráči jsou ovšem taky pěkní vykukové a budou vám chtít pořádně zatopit různými zdravotními komplikacemi. Jeden na vás pošle třeba škaredou infekci, jiný zase mykózu, z další karty se vám bude chtít zvracet. Vy zas za odměnu můžete naordinovat biopsii nebo kolonoskopii. Žádné strachy, ze všeho se vylížete. Nebo taky ne. Tak si zahrajete zas a znovu.

Petr nám daroval 60ks těchto her a my je tak můžeme rozdávat našim Heroes, co zrovna s rakem bojují a rozptýlení jim pomůže překonat tohle období.

Více o této hře se můžete dozvědět tady.

Děkujem

Soldiers & Heroes