Iva Cabalková

Jedna obyčejná preventivní prohlídka. Jeden nález, který „tam neměl být“. A diagnóza, která změnila život. Příběh Ivči ukazuje, že prevence není formalita – ale reálná šance zachytit nemoc včas a dostat možnost žít dál. Teď se díky včasné lěčbě mohla vrátit k práci zdravotní sestry, pohybu a prožívání všednosti.

Příběh Ivči
Jak mi prevence odhalila lymfom:
Byl začátek listopadu 2023 a já jsem šla, stejně jako každý rok na preventivní prohlídku ke své gynekoložce. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo stát něco výjimečného. Byl to jeden z těch "běžných" termínů, které člověk bere jako samozřejmost. Právě tahle samozřejmost mi ale možná zachránila život.
Při ultrazvukovém vyšetření paní doktorka zpozorněla. V břiše viděla útvar, který se jí nezdál. Okamžitě mě odeslala na expertní ultrazvuk do FN Hradec Králové. Tam paní docentka nález potvrdila, zároveň ale vyslovila důležitou větu: "Nejde o gynekologické onemocnění."
Následovalo CT vyšetření, kde se poprvé objevilo podezření na lymfom. Slovo, které do té doby patřilo spíš do cizích příběhů, se najednou týkalo mě. Aby bylo možné přesně určit, o jaký typ lymfomu se jedná a nastavit správnou léčbu, absolvovala jsem dvě laparoskopické operace s cílem odebrat vzorek tkáně. Bohužel ani jedna z nich nepřinesla jednoznačný výsledek. Dne 28. 12. jsem proto nastoupila na chirurgickou kliniku, kde mi lékaři provedli laparotomii se stejným cílem. Teprve tentokrát se podařilo získat vypovídající vzorek tkáně. O několik dní později, 10. 1. 2024 jsem se dozvěděla výsledek: folikulární lymfom. Na to teda nemám hezké vzpomínky. Řekněme, že pan doktor v chirurgické ambulanci by měl zapracovat na rozhovorech s pacienty. Zároveň to byl okamžik, který změnil můj život. Samozřejmě jsem měla strach. Ale už moje první setkání s mým hematoonkologem ho velmi zmírnilo. Na jeho větu: "Nebojte se, tohle vám život velmi pravděpodobně nezkrátí" nikdy nezapomenu.
Od té chvíle jsem si to v hlavě nastavila tak, že se tomu prostě nebudu poddávat. Ano, léčba byla náročná: chemoterapie v kombinaci s biologickou léčbou se vším, co k tomu patří. Vypadaly mi vlasy (přesněji, když mi začaly padat, jsem je po vzoru Filipa ze seriálu Smysl pro tumor, který jsem v té době s napětím sledovala, za pomoci kamarádky oholila). Byla jsem unavená, bylo mi špatně... Ale přesto jsem každý den vyrazila na kratší, někdy delší procházku se svým psem. Dýchala čerstvý vzduch a byla jsem ráda, že můžu. Tyto chvíle mi dávaly sílu a pocit, že život pokračuje i přes těžké okamžiky.
V srpnu 2024 přišla obrovská úleva a radost - kontrolní PET/CT ukázalo, že útvary jsou pro tuto chvíli pryč. Ano, vím, že folikulární lymfom je chronický a pravděpodobně mě léčba ještě jednou v životě čeká, ale tím se teď nezabývám. Postupně jsem se na zkrácený úvazek vrátila ke své práci zdravotní sestry, kterou mám moc ráda. Přitom stále pokračuji ve dvouleté udržovací biologické léčbě. Pomalu získávám zpátky energii, radost z pohybu, cestování....
Svým příběhem chci ukázat, že prevence má opravdu smysl.