Příběh Abelových

Rok 2018, dvacetiletý Kryštof je studentem vysoké školy, užívá si studentského života, je aktivní sportovec a hraje florbal. Právě proto nikomu nepřipadá zvlášť neobvyklé, když si začne stěžovat na bolesti v noze. První léčba nezabírá a když se Kryštof v srpnu dostává na rehabilitace, je už výrazně pohublý. A tak začíná kolečko vyšetření, které nic netušící rodině v okamžiku změní život. Kryštofovi je na Bulovce sdělen nález osteosarkomu s metastázemi. Všichni se snaží v nové situaci zorientovat a před mladým bojovníkem je těžká cesta. I přesto reaguje na chemoterapii více než skvěle, když ale dojde na operaci nohy a implantát, začne tělo bojovat s vážným zánětem. Kryštof se ale nevzdává – i přes těžké stavy, umělý spánek a komplikace zánět porazí. V roce 2019 mu implantát vrací, on se začíná znovu hýbat, jezdit na kole, navazuje na studium na vysoké škole. Má novou přítelkyni a je šťastný. Zdá se, že to nejhorší je za ním.

V září 2020, při první kontrole, ze které paradoxně poprvé necítí žádné obavy, lékař objevuje nález na plicích a posílá Kryštofa na hrudní chirurgii do Motola. Tam diagnostikují neoperovatelné metastázy s enormní expanzí.

Sportovec, gentleman a obrovský bojovník Kryštof odchází 4. listopadu, doma, obklopen rodinou.

Manželé Abelovi, rodiče Kryštofa, v našem příběhu dosud nevystupovali, i přesto jsou jeho zásadními aktéry. Když se ze dne na den s úspěšných podnikatelů stávají pečovatelé na plný úvazek, napadá je, jak asi podobnou situaci řeší samoživitelky. Už při léčbě vznikne nápad, že až se Kryštof uzdraví, chtějí založit neziskovou organizaci.

Po Kryštofově odchodu svou vizi naplňují – bolestivý příběh má smutný konec, oni z něj přece křesají naději, bezpečí, péči a úsměv nejen pro Kryštofa, ale i pro všechny ostatní, kteří si léčbou procházejí. Začínají si uvědomovat, kolik nelékařské pomoci sami potřebovali a jak potřebná je podpora nemocných i pečujících. Psychická i finanční, ale i orientace ve chvílích, kdy nevíte, na co myslet dříve. V roce 2021 zakládají Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa.

„Proč tento název? Kryštof se mě po návratu z rehabilitace v Hostinném, kdy jsme trochu rekapitulovali 2 uplynulé roky, zeptal: „Mami, kdy ses naposledy usmála a kdy jsi naposledy udělala něco pro sebe?“ Tak právě proto, aby lidé měli důvod se i v takové těžké situaci usmát, aby nemuseli bloudit. Usmějeme se nejen na Kryštofa, ale na každého, komu bychom prostřednictvím našeho fondu mohli pomoci,” říká Marie Abelová.

Jejich nadace nabízí sociální a ekonomické poradenství (ochrana před exekucemi), zajišťuje psychologické a psychiatrické služby, nutriční poradenství, adresné finanční příspěvky a akce a výlety pro onkologické pacienty. Každý den je také v provozu linka, na kterou může kdokoliv zavolat o radu či vyslechnutí. 

Abelovi přetavili svou bolest a ztrátu do tisíce úsměvů, které rozdávají – jejich síla a činnost je neskutečná a rakovině dává pořádně na frak.