Příběh Martina

Aloha všem, tak jak se vede, Fuckers? Mně už o něco líp, ale chci vám říct o svých posledních šesti letech. Jsem Martin a býval jsem obchodním manažerem v několika prestižních značkách v automobilovém a pojišťovacím businessu. V roce 2015 jsem poznal Marcelku a již jsem věděl, s kým projdu dalším životem. Bydleli jsem v Praze a pracovali na projektech.

V roce 2016, po ukončeném projektu pro americkou pojišťovnu MetLife, jsme se rozhodli a odjeli jsme dobrovolničit na Hawaii. Poté jsem nastoupil na pozici Guest relation manager na krásným ostrově Srí Lanka do hotelu na jižním pobřeží. Celý můj život jsem o takové práci snil. Cestovat, pracovat, žít se svojí láskou a poznávat nové kraje, zvyky, lidi a jazyky. 

Po návratu ze Srí Lanky jsme se rozhodli, že zůstaneme nějaký čas v ČR. Trávili jsme čas s našimi rodinami a přáteli. Na začátku roku 2018 jsme se rozhodli vyrazit ještě jednou na Hawaii za přáteli, ale už jen na pár měsíců na dovolenou,a pak si najít nový domov a práci v Čechách. Bohužel, kvůli nově zvolenému prezidentovi Donaldu Trumpovi nás do USA nepustili, i když jsme měli desetileté vízum. Po návratu jsem našel práci jako Production servis manager a přestěhovali jsme se do rodinného domu. 

30.dubna 2018, kolem 6:30 ráno, jsme vstávali do práce a v tento den se mi úplně změnil život. Dostal jsem v posteli epileptický záchvat. Po okamžitému odvozu do nemocnice a několika vyšetřeních mi byl zjištěn glioblastom čtvrtého stupně. Po dvou awake operacích, což je operace při vědomí, jsem se ještě podrobil šestitýdennímu ozařování a deseti chemoterapiím. Po dvou letech, na začátku roku 2020, jsem byl skoro zdravý. Přesto, že v hlavě zůstalo ještě dvacet procent nádoru, nebyl však zhoubný. A já jsem mohl opět začít žít nový život. Tentokrát ale jinak. Už jsem věděl, že každý den kdy se ráno probudím, je skvělý. Znova jsme začali cestovat, pracovat a užívat života. 

Myslel jsem si, že jsem vše překonal a budu žít dál zcela normálně. Ale tak to nebylo. V roce 2022, při normálním odběru krve, mi bylo zjištěno málo bílých krvinek. Po dalších vyšetřeních jsem byl diagnostikován s Myelodysplastickým syndromem. Dnes jsem rok a půl po transplantaci kostní dřeně a opět začínám další, už třetí život.

Tyto dvě smrtelné nemoci mě naučily spoustu věcí. Upřímnost, pokoru, radost za každý den, radost za každý úsměv, hlavně od Marcelky, ale i každý úsměv od kohokoliv. Respekt ke každé osobě, zvířeti. 

Proto chci být členem FUCK CANCER, šířit osvětu v oblasti rakoviny a leukémie. Vím, že mám obrovskou zásobu informací a spoustu pozitivní energie. A také mám ještě jednu božskou duši a tou je moje manželka Marcelka!!!

Martin